Ó Hory, ó hory, ó hory
22.3. ‑ 6.5.2018
Galerie Jaroslava Fragnera | Betlémské náměstí 5a, Praha 1
Vstupné: od 20,- Kč
Nová výstava v Galerie Jaroslava Fragnera v Praze (23. března – 6. května 2018) následně bude představena i v Design Factory v Bratislavě (květen–červen), která výstavu spolupořádá, a dále ve Vile Flóra ve Starém Smokovci (září–prosinec).
GJF po několika inspirativních výstavách věnovaných kvalitním novostavbám i renovacím horských staveb v alpském či norském prostředí představí realizace v českých a slovenských horách a pohořích. Ačkoliv mají oba státy rozdílná morfologická východiska, spojuje je téměř stoletá společná historie, která zásadně ovlivnila jejich architektonický vývoj. Šest desítek staveb zobrazuje v typologické škále od vyhlídek, environmentálních center přes hotely a relaxační střediska až po rodinné domy především citlivý kontextuální přístup a vzrůstající snahu po udržitelnosti. Právě tento trend, který ruku v ruce s požadavkem zvyšování komfortu a nabídky služeb vede často k realizaci velmi povedených staveb, rovněž otevírá otázku zachování divoké přírody a ochrany před člověkem.
Zastoupeny budou téměř všechna pohoří (Šumava, Krkonoše, Krušné hory, Jizerské hory, Orlické hory, Jeseníky, Moravskoslezské Beskydy, Javorníky, Karpaty, Vysoké Tatry, Nízké Tatry, Západní Tatry, Malé a Velké Fatra a Slovenský Ráj) a realizace současné (tedy stavby z novodobé historie obou republik) doplní také příklady zajímavých realizací a neuskutečněných projektů, jež stály u zrodu zájmu o turismus v daných lokalitách nebo připomínají výrazné počiny architektonických dějin (Dušan Jurkovič, Sial apod.).
Výstavu doprovodí i publikace, která nebude pouze katalogem představených projektů, ale zároveň poslouží návštěvníkům při turistických a lyžařských výletech v obou republikách jako alternativní průvodce horskou architekturou.
Site-specific instalace BIVAK / GOJO collective Forma Bivaku poukazuje na snahu propojení člověka opouštějícího vše poskytující civilizaci s primárními pudy nutnosti a schopnosti tvorby úkrytu v nehostinném prostředí. Doplňuje ji použitý materiál, který svou průsvitností odkazuje na niterní ideál člověka odchovaného civilizací co možná nejvíce se přiblížit přírodě, ale zároveň si ponechat maximum komfortu, na který přivykl.
