Záměrem výstavy je ukázat vzájemný vztah mezi knihou a volným grafickým uměním, ale také upozornit na jejich oboustrannou inspiraci. Nejde o běžnou tištěnou knihu, pozornost je věnována autorskému a bibliofilskému pojetí knihy, ve kterém jsou využity původní grafické techniky. Vystaveny jsou autorské knihy, bibliofilie a volné grafické listy sedmi současných českých grafiků, jejichž společným rysem je schopnost realizace monumentální grafiky, smysl pro inovaci a experiment. Květa Pacovská permanentně zpracovává téma prostoru. Zatímco v plošných serigrafiích navozuje jeho iluzi, v autorských knihách s ním pracuje reálně. Knihy pojímá jako interaktivní prostorové objekty, které dávají možnost variabilního zacházení. František Hodonský je představen jako grafik a básník. Vedle nových dřevořezů evokujících jeho oblíbené vegetativní motivy jsou zařazeny knihy doplněné originální grafikou, v nichž je patrná pocitová souvislost s literárními texty. Píše vlastní poetické básně, které jsou využity např. v knize Linie tušení.
Maximální soulad mezi obrazem a textem představují ilustrace Mikoláše Axmanna a básně Jeana Tardieu v knize Pan a Pán. Ilustrace jsou provedeny v technice kamenopisu a mají podobu gestických abstrakcí. Jejich rozměrnější variantou je soubor volných grafických listů. Miloslav Polcar tentokrát překvapí nekonvenčními objekty. Jsou to Otevřená kniha a Grafika k listování, v nichž uplatnil techniku tušového otisku na rýžovém papíře. Nové konceptuální instalace, tvořené strukturálním grafickým listem a autorskou knihou bez textů, představí Lenka Vilhelmová. Z tvorby Šimona Brejchy jsou vybrány experimentální práce s organickými strukturami. S grafickými listy mají těsnou souvislost autorské knihy Příběhy a Krabí kostnice. K novinkám patří tajemné litografické ilustrace Petra Nikla k povídce Franze Kafky Proměna vydané ve formě luxusní bibliofilie. Na motivu očí dokázal zachytit jednotlivé fáze měnící lidské tváře ve fantastickou bytost s atributy hmyzu.