9.2. – 10.3.
Strom Art Gallery | Kpt. Jaroše 31, Brno
www.stromart.cz…
Kurátoři: Petr Kamenický, Markéta Žáčková
Zuzana Novotná Ištvanová (*1980), absolventka Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity (studijní program Učitelství pro střední školy, obor Výtvarná výchova – Vizuální tvorba, pod vedením Petra Kamenického a Milana Magniho, 2000–2004; doktorské studium, obor Specializace v pedagogice – Výtvarná výchova, školitel: Jiří Havlíček, 2004–2013) a Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně (ateliér Malířství 2 Martina Mainera, 2004–2006). Žije a pracuje Brně. Vedle umělecké tvorby se věnuje také vyučování výtvarného umění v rámci přípravných kurzů a práci se seniory. Jejím nejvlastnějším vyjadřovacím prostředkem je malba, v níž – při zkoumání obecných otázek spojených s podobou univerza a zániku civilizace – pracuje s multiplikací geometrických motivů akcentovaných figurativními zásahy. Její ornamentalizující kompozice vyznačující se dynamickým rytmem a výraznou barevností upomínají na vizuální kulturu šedesátých let. Je členkou umělecké skupiny RASVÁD. Samostatně vystavuje od roku 2000. Zatím poslední autorčina sólová výstava proběhla v Regionálním muzeu v Mikulově (V prachu, 2015).
Zuzana Novotná Ištvanová reprezentuje specifický segment současné umělecké scény: pochází totiž z okruhu někdejších studentů Katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, kteří se vyprofilovali ve výrazné malířské osobnosti a kteří zároveň absolvovali také Fakultu výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně. Patří mezi ně například i Petr Kunčík (srovnání je na místě z hlediska využívání média malby, vzdělání, generační příslušnosti a logicky i společných projektů; za mnohé uveďme například výstavu s názvem Sci-fi připravenou pod kurátorským vedením Jana Zálešáka pro brněnskou Galerii mladých v roce 2010) nebo čerství absolventi obou jmenovaných škol Michael Hon a Andrej Ševčík, jejichž práce v kontextu nastupující malířské generace nelze přehlédnout. Přístup těchto „dvojích absolventů“ je podobný hned v několika rysech: jednak je to orientace k malbě, v jejímž rámci inklinují k repetitivnosti motivů či k jakési „nové ornamentalitě“, jednak kontinuální a systematické rozvíjení jednoho uměleckého programu, v němž je patrný vliv Petra Kamenického, který formuje uměleckou identitu vybraných talentů z Katedry výtvarné výchovy a vysílá je dál na oběžnou dráhu volného umění. Pro umělce, kteří vycházejí z toho prostředí, je typické neokázalé, ale pevné přesvědčení o vlastním směřování, aniž by se ve své tvorbě nechali znejišťovat nebo unášet módními trendy. Tím ovšem zdaleka nechci říct, že by byli konzervativní!